Kompletní průvodce pro pacienty po infarktu myokardu: jak rozpoznat příznaky, jak probíhá léčba, co vás čeká po propuštění z nemocnice a jak změnit životní styl pro lepší prognózu.
Infarkt myokardu (srdeční infarkt) je stav, kdy dochází k náhlému přerušení průtoku krve koronární (věnčitou) tepnou/tepnami do části srdečního svalu (myokardu), nejčastěji v důsledku přítomnosti prasklého aterosklerotického plátu, resp. vzniklé krevní sraženiny (trombu).
Existují dva hlavní typy infarktu:
Infarkt je většinou důsledkem aterosklerózy (kornatění tepen) – procesu, kdy se v tepnách hromadí lipoproteiny a dochází k chronickému zánětu a poškozování cévní stěny. Tyto pláty následně mohou prasknout, následkem čehož vzniká krevní sraženina, která vede k ucpání koronární tepny. Následně dochází k poruše prokrvení srdeční svaloviny (ischemie) a pokud nedojde časně ke zprůchodnění tepny, část srdečního svalu odumírá.
Rizikové faktory vzniku infarktu:
Typickým projevem infarktu myokardu je bolest na hrudi. Tato bolest je nejčastěji popisována jako pálivá, svíravá nebo tlaková bolest za hrudní kostí. Může vyzařovat mezi lopatky, do nadbřišku, dolní čelisti nebo do levé horní končetiny. Často je přítomna i dušnost, pocit slabosti, rychlý srdeční tep (tachykardie), nadměrné pocení, nevolnost nebo zvracení. Akutní infarkt myokardu se může projevit i arytmiemi či náhlou zástavou krevního oběhu, která vyžaduje okamžité zahájení kardiopulmonální resuscitace (KPR).
U diabetiků, žen a starších osob se může infarkt projevit atypicky – například jen dušností, slabostí, nevolností nebo bolestí v nadbřišku. Proto je důležité nezlehčovat žádné výrazné změny zdravotního stavu.
Proto když se u Vás objeví příznaky, které by mohly souviset s infarktem myokardu, je nutné neprodleně zavolat zdravotnickou záchrannou službu přes aplikaci Záchranka nebo na čísle 155. Nesmíte řídit a být bez dozoru - kdykoliv se u Vás může objevit arytmie vedoucí k náhlé zástavě krevního oběhu.
Cílem léčby je co nejrychleji obnovit průtok krve. Čím dříve je průtok obnoven, tím lepší je prognóza pacienta a tím menší část srdeční svaloviny je poškozena. Čas hraje zásadní roli – ideální je zprůchodnění tepny do 60 minut od prvních příznaků („zlatá hodina“). Každé zpoždění zvyšuje riziko trvalého poškození srdce.
Základním přístupem k léčbě slouží katetrizační vyšetření (selektivní koronarografie). Tento výkon spočívá v zavedení katetru skrze tepnu na horní končetině nebo v třísle, kterým se do věnčitých tepen vstříkne kontrastní látka. Poté se pomocí balónku uzávěr zprůchodní a ve většině případů se zavádí i kovová výztuž – stent.
Pokud léčba probíhá bez komplikací, můžete být již za několik dní propuštěni do domácího ošetřování. Je však důležité si uvědomit, že infarkt myokardu je závažné onemocnění, které může mít i pozdní následky. Někdy ale dochází ke komplikacím – například ke vzniku chlopenní vady (v důsledku poškození nitrosrdečních struktur), narušení struktury srdeční stěny (např. aneuryzma nebo ruptura), poruchám srdečního rytmu (arytmie), nebo k rozvoji kardiogenního šoku. V delším časovém horizontu může dojít k oslabení srdeční funkce a rozvoji srdečního selhání.
Z těchto důvodů je klíčové docházet na pravidelné kontroly, užívat předepsané léky a absolvovat všechna doporučená vyšetření. Včasná diagnostika případných komplikací umožňuje jejich časnější diagnostiku, léčbu a zlepšení Vaší dlouhodobé prognózy.
Po návratu domů je důležité:
Změna životního stylu je klíčová:
Léčit a pravidelně docházet na kontroly a sledovat svá chronická onemocnění:
Očkovat se proti pneumokokům a chřipce.
Proč je důležitá?
Pohyb zlepšuje činnost srdce, snižuje krevní tlak, pomáhá snížit hladinu cholesterolu a cukru v krvi, a přispívá k psychické pohodě. Je také důležitý pro udržení optimální hmotnosti, případně k její redukci.
✅ Pravidelnost je klíčová:
Účinek pohybu na snížení inzulinové rezistence a zlepšení glykémie je krátkodobý – trvá přibližně 24–48 hodin.
👉 Proto je důležité cvičit pravidelně, ideálně každý den nebo alespoň obden, aby měl pohyb dlouhodobý přínos pro metabolismus.
✅ Po konzultaci s lékařem:
✅ Dlouhodobě:
Sledujte příznaky:
Proč je důležitá?
Strava významně ovlivňuje hladinu cholesterolu, krevního tlaku, cukru v krvi i tělesnou hmotnost. Správná výživa je základem prevence dalšího infarktu.
Doporučení (středomořský typ stravy):
✅ Denně:
✅ Často:
✅ Omezit:
✅ Další doporučení:
Kouření je nejvýznamnější ovlivnitelný rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění.
✅ Jak přestat?
📍 Kde najít odbornou pomoc?
🩺 Centra pro závislé na tabáku nabízejí komplexní pomoc při odvykání – a jsou dostupná po celé ČR.
🔗
Najděte nejbližší centrum zde
Lékař je ze zákona povinen posoudit, zda je pacient zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel. Některá kardiovaskulární onemocnění mohou představovat riziko nejen pro samotného řidiče, ale i pro jeho okolí – obzvlášť v případě profesionálních řidičů, u kterých jsou nároky na zdravotní způsobilost ještě přísnější.
Ministerstvo zdravotnictví ČR proto vydalo vyhlášku č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Tato vyhláška stanovuje pravidla a podmínky, za kterých může být člověk k řízení způsobilý bez omezení, s určitým omezením (tzv. způsobilost s podmínkou), nebo naopak zcela nezpůsobilý.Seznam nemocí a stavů, které způsobilost vylučují nebo omezují, je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky.
U kardiologických diagnóz však bývají tyto podmínky obecné a často neodpovídají aktuálním odborným poznatkům. Z toho důvodu vydala Česká kardiologická společnost (ČKS) vlastní doporučení, která lékařům pomáhají správně a jednotně hodnotit konkrétní srdeční onemocnění ve vztahu ke způsobilosti k řízení.
Cílem těchto pacientských stránek je srozumitelně vysvětlit, jaká pravidla platí pro různé kardiologické diagnózy a co mohou pacienti očekávat při posuzování své způsobilosti. Informace vycházejí z platné legislativy i odborných doporučení ČKS.
Pro potřeby tohoto dokumentu odpovídá definice soukromého řidiče definici žadatele a držitele řidičského oprávnění skupiny 1 podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 277 a definice profesionálního řidiče definici žadatele a držitele řidičského oprávnění skupiny 2 podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 277 [1].
Řidič, který řídí motorové vozidlo o hmotnosti nižší než 10 tun pro svoji osobní potřebu. Podle vyhlášky MZ ČR č. 277 Sb. sem patří žadatelé a držitelé řidičských oprávnění skupin A, B, B + E, AM a podskupin A1 a B1.
Každý řidič, který nesplňuje definici soukromého řidiče. Podle vyhlášky MZ ČR č. 277 Sb. sem patří:
asový interval od objevení se (diagnózy) omezujícího či diskvalifikujícího kardiovaskulárního onemocnění nebo stavu, od zahájení léčby nebo od provedení léčebného zákroku, po který je řidič neschopen nebo schopen s podmínkou řízení motorového vozidla ze zdravotních důvodů.
Rekurence diskvalifikujícího kardiovaskulárního onemocnění nebo stavu znamená nový začátek vyčkávacího období. Přichází-li při posuzování žadatele nebo řidiče v úvahu několik vyčkávacích období, platí to, které je nejdelší.
Funkční klasifikace může být stanovena na základě klinického zhodnocení. Přesnější je stanovení pracovní kapacity zátěžovým testem.
MET (metabolický ekvivalent):
Jeden MET je klidová spotřeba kyslíku vsedě a odpovídá 3,5 ml/kg/min.
Zátěžový test:
Bicyklová ergometrie, ergometrie na běhátku, echokardiografické vyšetření s dynamickou nebo farmakologickou zátěží, thaliová scintigrafie myokardu se zátěží.
Projevy hypoperfuze CNS:
Přechodná kvantitativní nebo kvalitativní porucha vědomí, porucha zraku, ztráta svalového tonusu nebo jiné neurologické projevy sníženého průtoku krve CNS.
AVAi – plocha aortálního ústí indexovaná na povrch těla (z angl. aortic valve area index);
CNS – centrální nervový systém;
EFLK – ejekční frakce levé komory;
IVS – mezikomorová přepážka (z angl. interventricular septum);
LAH – blokáda předního svazku levého Tawarova raménka, tzv. levý přední hemiblok (z angl. left anterior hemiblock);
LPH – blokáda zadního svazku levého Tawarova raménka, tzv. levý zadní hemiblok (z angl. left posterior hemiblock);
LVOT – výtokový trakt levé komory (z angl. left ventricular outflow tract);
NAP – nestabilní angina pectoris; non-STEMI – infarkt myokardu bez elevací úseku ST na EKG (z angl. non-ST-elevation myocardial infarction);
NYHA – New York Heart Association; PCI – perkutánní koronární intervence (z angl. percutaneous coronary intervention);
STEMI – infarkt myokardu s elevacemi úseku ST na EKG (z angl. ST-elevation myocardial infarction).
